Spolky Českého ráje žádají MŽP o zrušení nekvalitního a účelového stanoviska EIA pro zamýšlenou dálnici z Turnova do Jičína. Proces posuzování vlivů na ŽP je zpochybněn i na celostátní úrovni. Neslouží svému účelu, je jen formalitou umožňující destruktivní stavby.
Turnov 17. června 2025
Spolky Českého ráje sdružené v koalici SOS Český ráj napadly stanovisko Ministerstva životního prostředí (MŽP) k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) zamýšlené dálnice z Turnova do Jičína, resp. na úsek Ohrazenice - Úlibice (1). V podání argumentují 1) velmi nízkou kvalitou odborných podkladů k vydání stanoviska, 2) bagatelizováním závažných vlivů, které by měla tak velká stavba na přírodu, krajinu a životní prostředí, a 3) porušováním zákonných postupů ministerstvem. V žádosti zaslané prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Miloše Tuháčka ministru životního prostředí Petru Hladíkovi požadují zrušení nezákonného závazného stanoviska EIA v přezkumném řízení (2).
Toto podání se děje právě v době, kdy desítky spolků z celé ČR tlačí na MŽP kvůli změně dosud nefunkčního procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Tento zákonem nařízený proces totiž v praxi často ignoruje námitky lidí a spolků, chybí mu důsledné expertní posouzení a v konečném důsledku tak nevede k ochraně přírody, krajiny a životního prostředí. Podle dlouhodobé zkušenosti z desítek případů bývá pouze formalitou, která umožňuje investorům prosadit své stavební projekty jen s kosmetickými úpravami. Spolky proto zaslaly ministru Hladíkovi otevřený dopis (3).
1) Stanovisko EIA je nezákonné
Patnáctistránková žádost koalice SOS Český ráj uvádí v úvodu: „Účelem posuzování vlivů na životní prostředí získat „objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí,… a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti“… Nebyly-li řádně identifikovány, popsány, posouzeny a vyhodnoceny všechny vlivy, které záměr může mít na životní prostředí, je závazné stanovisko EIA nezákonné, bez ohledu na to, kdo na nedostatečnost podkladů upozornil..“
Nezákonnost napadeného stanoviska spočívá:
– v nezjišťování některých vlivů,
– v silném podhodnocení až bagatelizaci vlivu záměru na přírodu, krajinu a životní prostředí
– v postupu v rozporu s obecně uznávanými odbornými i zákonnými procesy
V takovém případě nelze hovořit o objektivním odborném podkladu k vydání stanoviska EIA. Bylo povinností MŽP odpovědného za vydání stanoviska EIA zjistit zásadní nedostatky dokumentace. Protože tak neučinilo, zatížilo stanovisko EIA nezákonností, neboť v rozporu s § 1 odst. 3 zákona o EIA není objektivním odborným podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeních.
2) EIA postrádá řádné posouzení vlivu záměru na ekosystémy a biodiverzitu
Stanovisko EIA je nezákonné především nedostatečným posouzením vlivů na zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., tedy na ekosystémy, biologickou rozmanitost (zejména na živočichy, včetně jejich zvláště chráněných druhů). Žádost o zrušení stanoviska EIA uvádí jako nezákonné rovněž hodnocení vlivu na krajinu – na krajinný ráz a na zemědělský půdní fond.
Vliv záměru na ekosystémy a biologickou rozmanitost byl v dokumentaci EIA celkově vyhodnocen jako „mírně negativní“. Posudek EIA uvádí jen nedbale vliv zamýšlené stavby zejména na živočichy. U bezobratlých živočichů např. opomíjí zásadní oficiální zdroje informací nebo hodnotí jen 5% druhů z určité zoologické oblasti (4). Dokumentace EIA uvádí na posuzovaném území 30 zvlášť chráněných druhů živočichů včetně kriticky ohrožených druhů a druhů uvedených v Červeném seznamu. Posudek EIA však mlčí o tom, že pro řadu těchto druhů, jejichž biotopy by byly stavbou zničeny, by bylo pro stavbu nezbytné udělení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Není jisté, že u tak vysokého počtu ohrožených druhů by byly výjimky uděleny.
Takové dopady nelze označit za „mírně negativní“. Například u hmyzu je úbytek druhové rozmanitosti i počtu jedinců průkazným dokladem katastrofálního úbytku biodiverzity i počtu jedinců biologických druhů a celkové degradace krajiny, z níž zcela mizí život. Na prvním místě ze všech důvodů tohoto úbytku je právě zánik přirozených stanovišť. Tak velká stavba jako dálnice by samozřejmě vedla k zániku jejich mimořádného množství.
3) Posudek EIA bagatelizuje vliv na krajinu a její ekologické funkce
Krajinný ráz
Vlivy na krajinu byly vyhodnoceny jako „celkově středně velké“ a mají být eliminovány návrhem vegetačních úprav. Vzhledem k velikosti plánované stavby a zároveň mimořádné hodnoty dochovaného krajinného rázu byla jeho ochrana v posudku EIA zcela podceněna. Přitom mimořádně velká stavba by zasáhla harmonickou krajinu Českého ráje destruktivně a neúnosně pro její ekologické funkce i kulturní hodnotu.
Krajina Českého ráje je typická drobným měřítkem a mimořádnou malebností a pestrostí reliéfu, biotopů, sídel a kulturních památek, intenzivním střídáním krajinných typů a historických dominant území. Právě tento harmonický ráz krajiny činí z Českého ráje jedno z nejmalebnějších území Čech, díky němuž získalo své jméno. Proto tu před 70 lety vznikla naše nejstarší CHKO a před 20 lety Globální geopark UNESCO.
I laikům je jasné, že dálnici nelze postavit ve specificky malebné krajině bez ničivého vlivu. Pravděpodobně to bylo zřejmé i úředníkům MŽP, když do stanoviska EIA jen odcitovali paragraf 12 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně krajinného rázu a realitou se nezabývali. I autor posudku EIA si byl zřejmě vědom nemožnosti ochrany krajinného rázu, neboť jen odsunul tento problém na pozdější fáze řízení o povolení stavby.
Za řešení lze stěží považovat navržené vegetační úpravy („ozelenění dálnice“). Silniční zeleň není z povahy věci schopna „zakrýt“ v kopcovité krajině obrovskou liniovou stavbu. Navíc správci silnic stromy kácejí kvůli „bezpečnosti provozu“. Z uvedených důvodů je plán investora na „humanizaci dálnice“ jen účelovým prostředkem pro uklidnění nesouhlasících občanů (6).
Zastavění orné půdy
Vliv záměru na zemědělský půdní fond byl vyhodnocen jako „středně významný“ a „akceptovatelný“. Přitom by došlo k celkovému trvalému záboru cca 190 ha půdy, přičemž nejcennější půdy I. a II. třídy ochrany by tvořily 61 %. MŽP ve stanovisku neodůvodňuje, proč by takto vysoký zábor zejména nejkvalitnější zemědělské půdy měl být pouze „středně významný“. Chybí tu jakákoli kritéria pro toto hodnocení (7).
O úrovni EIA v této kapitole výmluvně svědčí fakt, že komunikace se čtyřmi jízdními pruhy byla v dokumentaci vyhodnocena jako varianta s menším negativním vlivem na životní prostředí a veřejné zdraví než úspornější varianta s pruhy třemi.
4) Stanovisko EIA má řadu právních vad
MŽP se například nevypořádalo se všemi obdržených vyjádřeními k dokumentaci EIA, ačkoli jde o zákonnou povinnost (např. připomínky AOPK, Správy CHKO Český ráj, k ochraně půdy).
Stanovisko EIA je nezákonné, protože odsouvá odpověď na zásadní otázky vlivu záměru na životní prostředí až do fáze navazujících řízení (např. odsouvání problému ochrany krajinného rázu na pozdější fáze řízení o povolení stavby).
Řada zásadních pojmů, které uvádí posudek EIA, je zcela neurčitých a posudek se ani nesnaží
o jejich konkretizaci, např. všechny vlivy na životní prostředí jsou označeny jako „akceptovatelné“. Akceptovatelnost vlivů záměru na životní prostředí je neurčitým, a proto nepřezkoumatelným právním pojmem. Přezkoumatelnost rozhodnutí je standardním zákonným požadavkem. Často používané klíčové pojmy “mírně negativní vliv“, „středně negativní“, „významně negativní“ jsou na hraně přezkoumatelnosti, pokud nejsou alespoň rámcově stanoveny hranice mezi nimi (8).
Sporná je také věcně zcela zásadní podmínka posouzení variant záměru, což požaduje zákon o EIA. Variantní posouzení bylo provedeno pouze u krátkého úseku zamýšlené dálnice kolem Rovenska pod Troskami. To nelze považovat za faktické posouzení variant. Nebyla posouzena skutečná alternativa (trasa jižně od Českého ráje). Tato varianta není zanesena v Politice územního rozvoje. Formálně vzato nemusela být zohledněna v rámci posuzování EIA.
V tomto případě nejde o porušení zákona, ale po věcné stránce by její posouzení dávalo jasný smysl, neboť je dopravně srovnatelná a mnohem šetrnější z hlediska ochrany přírody a krajiny
i nákladů na stavbu a také pro turismus a tedy i místní ekonomiku.
Naopak porušením zákona o EIA je fakt, že posouzení připouští variantu třípruhové
i čtyřpruhové komunikace, zatímco by mělo jednoznačně vybrat nejšetrnější variantu, resp. určit pořadí variant z hlediska vlivu na životní prostředí.
Porušením zákona o EIA se zásadními dopady je však absence veřejného projednání posudku EIA. Projednání záměru se konalo za covidu 18. 3. 2021 videokonferenčně. Přitom online forma projednání byla uzákoněna až o 2,5 roku později. Nejde zdaleka jen o formální nedostatek. Tato skutečnost zásadně omezila účast veřejnosti na rozhodování a tím učinila proces EIA nekvalitním a nedůvěryhodným. Přitom nebyl důvod projednat posudek EIA v době vrcholících covidových opaření, kdy bylo fakticky zakázáno opustit domovy. Projednání se tak konalo nejen bez veřejnosti, ale bez účasti řady obcí a úřadů. Jejich absence byla „vypořádána“ zcela formálně (9).
5) Požadavek na zrušení stanoviska EIA
SOS Český ráj požaduje pro zásadní nedostatky celého procesu EIA, aby ministr životního prostředí zrušil závazné stanovisko EIA pro nezákonnost a pokud nerozhodne ve zkráceném řízení, aby byly pozastaveny právní účinky stanoviska, neboť hrozí vážná újma veřejnému zájmu na ochraně přírody, krajiny a životního prostředí (2).
Ty představují jednu z nejvyšších hodnot podle dokumentů nejvyšší právní síly (Listiny základních práv a svobod). Podle čl. 7 Ústavy ČR stát nese politickou odpovědnost za stav životního prostředí a za zajištění jeho ochrany.
Hrozící újma je zásadní, protože nezjištěné či účelově bagatelizované vlivy záměru na přírodu a krajinu znamenají, že účel posuzování vlivů na životní prostředí nebyl naplněn (10).
RNDr. Jan Piňos, tiskový mluvčí koalice spolků SOS Český ráj, řekl:
„Koalice spolků SOS Český ráj požádala ministra životního prostředí Petra Hladíka o zrušení nezákonného stanoviska EIA (posuzování vlivů na životní prostředí) zamýšlené dálnice z Jičína do Turnova. Žádost obsahuje podrobný odborný a právní rozbor řady závažných pochybení v celém procesu EIA. Odborné podklady k finálnímu stanovisku MŽP, ač mají stovky stránek, jsou velmi nekvalitní. Někdy nezjistily zásadní skutečnosti, jindy ignorovaly standardní zdroje informací. Především však zcela bagatelizovaly zásadní negativní dopady zamýšlené dálnice na přírodu, krajinu a životní prostředí. Dalším důvodem k žádosti je hned několik porušení zákonů během celého procesu EIA.“
„K nejkřiklavějším příkladům selhání EIA patří ignorování ničivého vlivu záměru na krajinu, její ekologické funkce, krajinný ráz a ochranu půdy. I laik pozná, co by způsobila obrovská liniová stavba, která by přeťala mimořádně malebnou krajinu Českého ráje ve dví a vytvořila v ní zastavěním 200 hektarů půdy neprostupnou bariéru. Křiklavým příkladem právního selhání bylo například „veřejné“ projednání posudku EIA bez veřejnosti. Proběhlo online v době vrcholících covidových restrikcí, kdy nebylo možné ani opustit domovy, přičemž nebyl žádný důvod projednání uspěchat. Tímto protiprávním krokem celý proces EIA utrpěl na kvalitě a stal se nedůvěryhodným.“
„Je z praxe doloženou skutečností, že proces EIA neslouží k ochraně přírody, krajiny a životního prostředí, ale je zástěrkou umožňující destruktivní stavby jen s kosmetickými úpravami. Právě proto o jeho změnách jednají aktuálně desítky spolků s Ministerstvem životní prostředí.“
JUDr. Miloš Tuháček, advokát, řekl:
“S ohledem na množství vad a nezákonností procesu EIA pevně doufám, že závazné stanovisko EIA bude tak, jak se nedávno stalo např. v případě obchvatu Třebíče, zrušeno. Věřím v odvahu pana ministra kriticky posoudit práci osob, které se na procesu EIA podílely. Projekt je třeba posoudit nově a kvalitněji.”
Ing. Nikola Jelínek, odbornice na toxické látky v životním prostředí, která se věnuje dlouhodobě procesům posuzování vlivů na životní prostředí v organizaci Arnika, dodala:
“V poslední době stále častěji narážíme na to, že proces EIA ztrácí důvěryhodnost. Odborná vyjádření jsou vypořádávána formálně, klíčové otázky vlivů na zdraví a životní prostředí se odsouvají na další fáze řízení a posudky jsou často bez kritické kontroly přejímány úřady. Namísto důkladného zhodnocení záměrů tak dochází jen k omezenému posouzení, které nezohledňuje veškerá rizika. Přitom právě účast veřejnosti a odborných organizací je klíčová pro to, aby byly projekty kvalitnější, přijatelnější a v souladu s principem předběžné opatrnosti, na němž má být ochrana životního prostředí postavena.”
Kontakty:
RNDr. Jan Piňos, janek.pinos@gmail.com, 720 552 888
JUDr. Miloš Tuháček, tuhacek@akkt.cz, 602 215 619
Ing. Nikola Jelínek, nikola.jelinek@arnika.org
Poznámky:
(1) Autorem Dokumentace EIA je je RNDr. Vladimír Ludvík, Ekoteam Hradec Králové, červen 2020, autorem Posudku EIA je RNDr. Tomáš Bajer, CSc. Závazné stanovisko EIA vydalo MŽP Praha 4.8.2021. K procesu EIA více např. zde: https://frankbold.org/poradna/zivotni-prostredi/zamery-ovlivnujici-zivotni-prostredi/eia/rada/co-je-eia#5
(2) Podatel navrhuje, aby ministr životního prostředí jako správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který vydal ZS EIA, toto závazné stanovisko zrušil postupem podle § 149 odst. 8 ve spojení s § 94 a násl. správního řádu pro nezákonnost rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního řádu;
V případě, že nebude rozhodnuto ve zkráceném přezkumném řízení podle § 98 správního řádu, byly při zahájení přezkumného řízení pozastaveny právní účinky přezkoumávaného ZS EIA, neboť hrozí vážná újma veřejnému zájmu.
(3) https://arnika.org/novinky/otevreny-dopis-s-pozadavky-na-reformu-procesu-posuzovani
-vlivu-na-zivotni-prostredi-eia
(4) Ignorovaným zdrojem je Národní databáze ochrany přírody. Např. průzkum motýlů byl zaměřen pouze na denní druhy, kterých je v rámci všech motýlů pouze 4,5%. Posudek EIA také nevyhodnotil řádně vliv záměru na obratlovce. Žádost zaslaná ministrovi zde uvádí: „..Naprosto nestandardní, nepřesné a tudíž nepřijatelné zdroje o obratlovcích. Některé zvlášť chráněné druhy živočiichů na posuzovaném území zcela opomíjí. Tuto část dokumentace je nutno doplnit a přepracovat.“
(5) například kolem dálnice Mladá Boleslav – Praha. K silniční zeleni viz též: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/sucho-nici-obnovena-stromoradi-v-ceskem-raji-40292653 či https://arnika.org/stromy/nase-temata/aleje/statistiky-kaceni-v-alejich.
(6) Hovoří o tom např. zpráva serveru Zdopravy.cz, cit: „Liberecký kraj se rozhodl zapojit do přípravy nové silnice I/35 mezi Turnovem a Úlibicemi poradce pro ochranu krajinného rázu. Měl by pomoci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zlomit odpor části veřejnosti a obcí proti plánované stavbě nové přeložky o délce 32 kilometrů.“
(7) Rovněž je třeba zvážit kontext, tj. skutečnost, že v ČR denně zmizí zástavbou cca 20 ha půdy se všemi negativními důsledky v podobě ztráty produkčních i mimoprodukčních funkcí zemědělského půdního fondu a negativními dopady na životní prostředí včetně degradace krajiny, jak např. uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík v tiskové zprávě ze dne 29. 11. 2023 k návrhu novely zákona o ochraně ZPF, „že je změna potřebná dokazují i čísla, například za posledních 100 let jsme přišli o 900 tisíc hektarů a každý rok se u nás zabere dalších 700 hektarů půdy, což odpovídá 1 000 fotbalovým hřištím.”
(8) Příklad vágnosti posudku viz např. str. 15, cit: „Vlivy na jednotlivé složky životního prostředí byly v dokumentaci vyhodnoceny jako přijatelné. Důsledky realizace záměru jsou v mezích platných norem a předpisů a není očekáváno nadlimitní působení v žádném z hodnocených faktorů životního prostředí. Žádný ze specifických vlivů není natolik významný, aby vylučoval realizaci záměru.“
(9) V případě veřejného projednání Záměru nebylo nijak řešeno „digitální vyloučení“ části veřejnosti (tj. příslušný úřad nenabídl členům veřejnosti nedisponujícím internetovým připojením či počítačovou gramotností žádnou alternativní formu účasti). Byla tak dotčena řada malých obcí, u jejichž obyvatel není absence internetového připojení či počítačové gramotnosti (zejména starší občané) nic výjimečného.
Projednání záměru online došlo k porušení práv veřejnosti v procesu EIA zejména proto, že se konalo v době nejdrastičtějších protiepidemických opatření, kdy dokonce bylo v zásadě zakázáno opustit místo trvalého pobytu nebo bydliště. Lidé měli v té době zkrátka jiné starosti, než sledování úředních desek a shánění přístupu k internetu. V případě Záměru, který byl oznámen v roce 2015, má zdržení o maximálně několik měsíců v roce 2021 (zásadní zlepšení epidemické situace s blížícím se létem bylo všeobecně očekáváno i vzhledem ke zkušenosti z prvního covidového roku) zanedbatelný vliv.
Zápis z veřejného projednání konaného dne 18. 3. 2021 distanční formou dokládá, že účast nejen veřejnosti, ale i dotčených obcí a úřadů byla významně negativně poznamenána formou a dobou. U mnoha „účastníků“ se v Zápise uvádí nic neříkající „nezúčastnil se/nevystoupil“.
(10) Oznamovatelem je Ředitelství silnic a dálnic, tedy státní organizace. Proto by mu zrušením stanoviska EIA nevznikla újma v podobě nákladů na další přípravu záměru. Přitom žádné z navazujících řízení o povolení záměru nebylo dosud ani zahájeno, ačkoli záměr byl oznámen v roce 2015 a ZS EIA získáno v roce 2021. Je naopak i v zájmu oznamovatele, aby vady procesu EIA byly napraveny dříve, než by v krajním případě došlo ke zrušení pravomocného povolení stavby soudem na základě správní žaloby pro nezákonnost podkladového stanoviska EIA.